Film

 

Leos Carax, nevyzpytatelný enfant terrible francouzského filmu, se po třináctileté pauze vrátil triumfálním způsobem. Ve filmu, který měl podle mnohých letos v Cannes získat Zlatou palmu, ztvárnil režisérův věrný druh Denis Lavant tajuplného pana Oscara, beroucího na sebe v průběhu jednoho dne nejrůznější identity ve zneklidňující show snímané neviditelnými kamerami. „Kvůli čemu to ještě děláte?“ ptá se Oscara jeho šéf, ztvárněný Michelem Piccolim. „Pro krásu samotného gesta,“ odpovídá Lavantův chameleonský hrdina a charakterizuje tak režisérovo krédo „rozprostřené“ do pěti filmů v průběhu téměř třiceti let. Pro Caraxe typické, bolestně romantické vidění světa se snoubí s hravou provokativností a nezměrnou láskou k bizarním milníkům v dějinách filmu (mezi mnoha jinými Oči bez tváře Georgese Franjua). Jeho uhrančivý spektákl je prostoupen obdivem k Paříži, která bezmocně přihlíží pomalému zániku legendárního obchodního domu Samaritaine v sousedství Pont Neuf, ale třeba i k mizejícímu světu limuzín či zpěvu Kylie Minogue.

http://www.csfd.cz/film/313071-holy-motors/

 

Dvě herecké legendy, Isabelle Huppertová (Pianistka) a Christophe Lambert (Highlander), excelují v napínavém thrilleru ze současné Afriky od režisérky Claire Denisové. Příběh se odehrává v nejmenované africké zemi, kde propuká občanská válka. Maria, hrdá a nezlomná běloška, odmítá opustit svou kávovou plantáž, a vyhnout se tak nebezpečí, které bezprostředně hrozí jí i celé rodině. Odejít znamená vzdát se, projevit slabost a zbabělost a v neposlední řadě ztratit domov, kde její rodina žila po generace.

http://www.csfd.cz/film/264704-sama-v-africe/

 

Yeelen je popisem iniciační cesty, která odděluje dětství od dospělosti. Hlavní hrdina se seznamuje se silami, jejichž moc by měl přijmout. Jde o vědění lidu Bamabara předávané po generace. Avšak jeho otec nemůže přenést přes srdce, že by se mu syn mohl vyrovnat. Události tak nevyhnutelně vedou životy obou mužů ke klíčovému střetu.

http://www.csfd.cz/film/221087-svetlo/

 

Žáci střední školy v jedné z problematických pařížských čtvrtí vedou dialogy s učitelem prosazujícím neobvyklé výchovné metody. Film byl natočen dle autobiografického románu Francoise Bégaudeaua, který si také společně se skutečnými učiteli a žáky ve filmu zahrál.

http://www.csfd.cz/film/242265-mezi-zdmi/

 

Jedné noci vyzvou dva sourozenci zcela vážně své rodiče, aby jim vysvětlili význam slov Volnost – Rovnost – Bratrství. Dětsky upřímná otázka nedovoluje omezit se na otřepaná klišé, a tak rodiče a s nimi i tvůrci a diváci musejí bilancovat, odkud vzešly a kam dospěly tyto ideály. Během projížďky výletní lodí po Středozemním moři se otevře horizont s množstvím dalších otázek, příběhů, událostí, iluzí, mýtů a lží. Koláž názorů náhodných pasažérů, mezi nimiž jsou válečný zločinec se svou vnučkou, významný francouzský filosof Alain Badiou, americká zpěvačka Patti Smith, či moskevský pohlavár, se prolíná s různými obrazovými materiály, které nás přemístí do Egypta, Palestiny, Oděsy, Hellas, Neapole či Barcelony. Jean-Luc Godard, enfant terrible světové kinematografie a jeho šest spolupracovníků, natočili společný opus o nenaplněných ideálech západní společnosti plný kritické sebereflexe, nečekaných spojení, umělecké kreativity a vtipu.

http://www.csfd.cz/film/260653-socialismus/

 

Kirikou je neobyčejný chlapec - sotva se narodil, hned uměl mluvit a chodit. Jeho vesnici sužovala čarodějnice Karaba, která vysušila studny a odvedla pryč všechny muže. Jak malý Kirikou všechny zachránil a stal se při tom zahradníkem, detektivem, hrnčířem i doktorem, vám ukáže kouzelné animované dobrodružství z Afriky.

http://www.csfd.cz/film/239156-kirikou-v-divocine/

 

V obyčejném medvědím světě jsou medvědi vážní a zamračení. Medvěd Ernest je jiný. Je hudebník, rád by byl veselý, jenže je chudý a často hladový. Při hledání něčeho k snědku chytí malou myšku Celestinu, která utekla ze svého podzemního myšího světa. Aby Celestina neskončila v Ernestově prázdném žaludku, uzavře s ním dohodu. Když ji nesní, ukáže mu místo, kde může získat spoustu čokolády, bonbónů a těch nejlepších sladkostí. Ani jeden z nich ještě netuší, že se tak dostanou na stopu chamtivých medvědích manželů, kteří kteří si přivydělávají tím, že cukrovinkami záměrně kazí medvědím dětem zuby. To, co začalo mezi bručounským Ernestem a upovídanou Celestinou jako pouhá dohoda, přerůstá v nebovyklé přátelství a přes všechny rozdíly se z nich stává nerozlučná dvojice. Aby odhalili velké cukrovinkové spiknutí, budou potřebovat pomoc z myšího i medvědího světa. Podaří se jim překonat předsudky ostatních a oba světy spřátelit?

http://www.csfd.cz/film/297993-o-mysce-a-medvedovi/

 

Renaisův film Můj strýček z Ameriky je věnován Henrimu Laboritovi, vědci, zabývajícímu se behaviorismem, který vychází z těchto tezí: "Pro bytost je jediným důvodem bytí být, to znamená udržet si svou strukturu, udržet se při životě, bez toho není bytí." Do tohoto dokumentárního rámce, v němž Laborit prezentuje a laboratorně dokládá své ideje, Resnais začleňuje osudy tří fiktivních postav, přičemž každá z nich reprezentuje jiný společenský kontext. Vzniká tak dialog různých "textů", který rozšiřuje možné pohledy na skutečnost. Osudová setkání. Ctižádostivý Jean, původem z měšťanské rodiny, pracuje jako ředitel zpravodajství velkého rádia. Opustí svou ženu a děti kvůli Janine, mladé herečce, jejíž rodiče jsou přesvědčení komunisté. Jejich vztah ale skončí dva roky poté a Janine odchází na venkov, kde pracuje jako návrhářka... Tam se setká s ředitelem textilky Reném, který pochází z venkovské katolické rodiny. Do příběhů vstupuje ve své vlastní roli biolog Henri Laborit, který na základě pokusů na krysách vysvětluje určité zákonitosti lidského chování. Boj, útěk nebo zábrany, každý reaguje podle primárních podnětů. Film je ověnčen mnoha mezinárodními cenami, na MFF v Cannes 1980 získal snímek Velkou cenu poroty a cenu FIPRESCI.

http://www.csfd.cz/film/12065-muj-strycek-z-ameriky/

 

Dělnice Louise (Yolande Moreauová), kterou spolu s jejími kolegyněmi přivedl na dlažbu prohnaný management továrny, přijde jednoho dne s nápadem na svérázné využití odškodného. Najímá nemotorného bezpečáka Michela (Bouli Lanners), aby jejich proradného šéfa zabil. Ač postupně přibývá mrtvol, skutečný cíl zakázky stále uniká. Dvojice hrdinů se tedy vydává za ním, a nese si s sebou i jedno malé, docela intimní tajemství. Další bizarní variace na žánr road movie je nesena pro tvůrčí duo typickou pokroucenou optikou vyprávění. Spojuje grotesku se surrealistickou absurditou a přidává pro autory typickou „politickou nekorektnost“. Zatím poslední film autorské dvojice je ironicky věnován památce francouzské anarchistky a revolucionářky Louise Michelové.

http://www.csfd.cz/film/242545-louise-michel/

Stránky